Materiál zvaný EPP
Protože se neustále v pravidelných intervalech opakuje zcela pomýlený názor na materiál EPP, a hlavně jeho použití ke stavbě modelů letadel, rozhodl jsem se trochu pátrat a s výsledky svého výzkumu vás seznámit. Předem se tedy omlouvám, že to bude velmi strohé (jistě by si tento materiál zasloužil více pozornosti a podrobnější průzkum), leč vím, že modelář moc nečte a raději pracuje na něčem v dílně, nebo se věnuje praktické činnosti na letišti. Proto jsem se snažil zhustit všechny poznatky do několika málo vět.
Předně tedy, co se tímto pojmenováním EPP myslí? Asi netřeba sáhodlouze vysvětlovat, co je všeobecně známo. Že se tedy jedná o extrudovaný polypropylen, na pohled, pohmat a zvláště pak chuť podobný známějšímu polystyrenu. Že to je materiál houževnatý, nepraskavý a s určitým paměťovým tvarovým efektem. Že se dá lepit prakticky čímkoliv od sekundových lepidel, přes epoxidové pryskyřice a různé polyuretanové pěny až po natavení materiálu v tavné pistoli konče. Dá se použít „jen tak“, nebo se dá v případě potřeby polepit lepící páskou (zvláště oblíbené u soubojových křídel), dá se potáhnout papírem, dokonce speciální fólií. Snadná opravitelnost a vůbec zpracovávání tohoto materiálu včetně barvení, ručního i strojového řezání, jej přímo předurčuje k užití v modelářství. To vše jistě každý, kdo zavítal na modelářské stránky, ví. Pro naše další účely stačí označení EPP a v naší komunitě je jasno. Někdo na tento materiál nedá dopustit, jinými je zatracován. Většinou se jedná o konzervativní jedince, kteří nemají rádi novoty a odmítají pokrok a moderní technologie. A to vše v podstatě ze strachu, jak už to tak v dějinách lidstva chodí. Nebyl jsem u toho, ale zcela jistě měl kdysi také člověk strach třeba z ohně, než se o něm něco dozvěděl a zjistil, že mu může být k užitku. Od té doby grilujeme! V rámci výzkumu bylo i v tomto směru podniknuto několik experimentů. Řekněme si otevřeně, že s žalostným výsledkem a vůbec nelze srovnat gumové syrové maso s pěkně propečeným. Ale zpět k EPP. Tedy jsou jedinci…. a skutečně jsou mezi námi takoví…co se doslova štítí vzít tento úžasný materiál do ruky a ke všemu šíří o něm různé nepravdy až lži. To vše jen proto, že se jednoduše bojí, protože o tomto materiálu neví buď vůbec nic, nebo ho znají jen z doslechu, případně si udělali klamný obraz z různých polopravdivých informací. Proto si tedy v dalších několika málo řádcích řekněme pravdu, odhalme roušku tajemství a přestaňme ještě váhat s používáním tohoto materiálu nového věku.
Jestliže mluvíme o EPP jako materiálu nového věku, je potřeba si ovšem uvědomit, že zase tak zcela nový materiál to není. V zásadě jde o to, že velmi zjednodušeně řečeno – jedná se o umělou hmotu. Tady nebudeme rozebírat definici, či nějaké chemické složení, nebo dokonce způsob výroby. To pro naše účely není podstatné. Stačí nám konstatování, že umělá hmota je materiál, který se volně v přírodě nikde nevyskytuje, je tedy uměle vytvořen a stačí nám obecná představa slova – plast. Pod tím si asi každý zhruba představí, o co jde a většina představ bude správných. Tedy až na výjimky, ale těmi se nebudeme dále zabývat. Stanovili jsme si termín umělá hmota - plast. A tady se můžeme hned vrátit do historie. Prvním plastem vůbec byl parkesin čili umělá slonovina, chemicky nitrát celulózy, který vynalezl Angličan Alexander Parkes v roce 1855. Prvním plně syntetickým plastem byl bakelit – reaktoplast vznikající polykondenzací fenolu a formaldehydu (1909). Například polyethylen byl poprvé připraven Hansem von Peckmannem v roce 1891. Po první světové válce se začaly vyrábět první vinylové plasty (PVC, polystyren), v 30. letech minulého století byla objevena syntéza prvního polyamidu (Nylonu). V téže době také začíná prudký rozmach výzkumu i výroby většiny dalších plastů používaných vesměs dodnes. Do každodenního života vstoupily plasty (a výrobky z nich) masivně až po II. světové válce, coby levná náhrada klasických materiálů jako dřevo, sklo, ocel a jiné kovy, atp. Ano čtete správně – náhrada materiálů jako dřevo, sklo a dokonce ocel. Tuto myšlenku doporučuji uložit do paměti. Zlí jazykové a jedinci zvaní ekologové dnes šíří myšlenky o jakémsi pochybném odbourávání plastů v přírodě. Dokonce se snaží přesvědčit společnost o nějaké prospěšnosti vytřídění plastového odpadu. Ale řekněme si upřímně, že tudy cesta nevede a označme tyto snahy jako škodlivé pokroku. Naopak používání plastů, a pokud přiznáme, že si s tím příroda sama neporadí, tak i tato skutečnost může v jistém smyslu znamenat přínos. Tak jako se např. neustálým vrstvením skořápek korýšů tvoří překrásné korálové ostrovy, které dále skýtají domov a prostředí k životu jiným živočichům, tak to vypadá, že s užíváním velkého množství plastů se v kombinaci s nedostatečnou „recyklační morálkou“ dostává do řek a je vyplavován do moří a oceánů, kde jsou unášeny mořskými proudy daleko od pobřeží nebo končí v útrobách mořských a přímořských živočichů, tak se nepochybně někde tyto plasty nashromáždí v dostatečně velkém množství a vytvoří korálový/plastový ostrov. Což nás nemusí jako suchozemce moc zajímat, neb moře je daleko. Pro nás je spíše lákavější představa, že se vytvoří z odpadních plastů řada dostatečně vysokých pahorků. A protože v tom nic neporoste, vznikne tak ideální místo pro svahové létání. Takový kopec nebude znehodnocený stromovím a bude tedy velmi vhodný na větry vanoucí ze všech směrů. Kdo si to nedokáže představit – prostě stojíte na holém kopci a mrsknete to na jakoukoukoliv stranu proti větru. Může se zdát, že vycházím z mylného přesvědčení, že na takto umělém kopci nic neporoste. Proto jsem požádal o vyjádření na dané téma Ústav biologie LF UK Plzeň. Nezaměňujme prosím s Právnickou fakultou taktéž v Plzni a pro jistotu ještě Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, což se později ukázalo, jako správná volba. Po několikaměsíčním zkoumání (je vidět, že tomuto tématu věnovali patřičnou pozornost a neodbyli to) jsem dostal následující stručnou, leč výmluvnou odpověď.
Byla zpracována studie na téma „Vliv nerecyklovatelných plastů na životní prostředí – se zvláštním zřetelem na využití hromady odpadků k rekreačním až sportovním účelům“. Omlouváme se za 9 měsíční prodlení, ale bylo potřeba zajistit grantové řízení na získání prostředků a zafinancování zadané studie. Výsledek vás jistě potěší. Studie jednoznačně prokázala, že na takové hromadě plastů žádná flora v časovém horizontu 50 let neporoste. Doporučujeme zvážit, jak celou „hmotu“ takto uměle vytvořeného pahorku zhutnit, aby při silnějším větru nedocházelo ke změně jeho polohy příp. přirozené erozi a rozfoukání odpadků do okolí.
Tolik odpověď zmíněné univerzity a mohu s klidným svědomím pokračovat dále s tím, že mám pravdu. Ale abychom se v tom neztratili. Jsme u prvních plastů a roku 1855. Jak se později a přiznávám, že zcela náhodně ukázalo, historie plastů, umělé hmoty a tedy EPP sahá ještě dále. Dokonce dále, než si kdo dokázal dosud představit. V mnoha případech se pravda o EPP objevila opravdu zcela náhodně a nečekaně v oblastech, kde by to nikdo nepředpokládal. Tak např. při studiu jedné, naprosto s tématem nesouvisející, historické události se v dobovém dokumentu dočteme, že jakýsi Maďar Imrich Teleky zvolal „haver, ez úszik”. Toto zvolání je samo o sobě trochu překladatelský oříšek a mnozí jazykovědci si s tím lámali hlavu několik desítek let. Prakticky do dnešní doby není zcela jasný a srozumitelný překlad. Pokud ovšem spojíme znalosti dnešní doby a doslovný překlad oněch slov, získáme větu s významem... „ono to plave”. Samozřejmě se nemůžeme posmívat vědcům, že tak dlouho tápali. Ale my, co víme, jak se chová EPP na vodě, tak nás tato věta hned doslova trkne a správný překlad nás zavede na tu správnou cestičku. V rámci objektivity musím napsat, že je pravda, že se několik věděckých pracovníků proti takovémuto výkladu ohradilo, ale protože nepřišli s lepším vysvětlením, opět se není třeba tímto znepokojovat. Jiný historický pramen nás dokonce zavede do starověkého Řecka. Je známo, že civilizace starověkého Řecka měla ohromný vliv na jazyk, politiku, vzdělávací systém, filozofii, vědu a umění. Málokdo by však čekal zmínku o EPP někdy kolem roku 800 př. n. l. Spíše tedy pravděpodobně později, protože se nepodařilo určit přesně stáří oněch popisků. Jedno je však nepochybné, že už tyto starověké civilizace vládly touto technologií. Vždyť jak jinak si vysvětlit, v ruinách nalezený svitek, kde se doslova píše „Αυτό το ειδικό υλικό είναι σε αντίθεση με οτιδήποτε ακόμα“ Překlad: tento zvláštní materiál se nepodobá dosud ničemu. A jinde můžeme najít další větu „καλούμε πλαστικό“, což v překladu znamená – „budeme tomu říkat umělá hmota“. Přestože oba nápisy byly rozluštěny na různých místech, domnívám se, že rozhodně patří k sobě. A teprve spojením oněch vět, dává celá situace smysl. S rozvojem mořeplavby, dobyvačných válek a vůbec cestování lidstva můžeme od těch dob nacházet zmínky o tomto materiálu v různých koutech světa. Např. z Ruska pochází nápis „Пластиковые является наилучшим материалом“ snad ani není třeba překládat, stejně jako věta v polštině „Plastik jest najlepszym materiałem do budowy samolotów”. Všimněme si, že zde se již dokonce hovoří o tomto materiálu, jako vhodném ke stavbě letadel! Ale nemusíme se držet dnešní Evropy. Příkladně starý perský nápis má podobný význam „پلاستیک بهترین مواد برای ساخت و ساز هواپیما". „ Pro vnímavého čtenáře, který by si chtěl ověřit pravost překladu, uvádím jednu důležitou skutečnost. Jak jistě víte, toto písmo a tvoření větné stavby, se děje zprava doleva, nikoliv tak, jak jsme zvyklí a tedy je potřeba, i takto větu překládat. Dokonce i ve staré latině můžeme najít větu „EPPlastic materia est optimus pro aircraft fabrica“. A tady si pro změnu všimněme dokonce přímé zmínky o EPP!!! K dotvoření celého obrazu můžeme snad již jen zmínit poslední výkřik jednoho polského chemika – „cholera jasna, to jest EPP“! To samozřejmě není popis nemoci, která propukla v Evropě v letech 1863–1875, jak se nám snaží namluvit prof. Maxdorf nebo jeho pomýlený příznivec S. Silbernagl. Ale samozřejmě v mnoha chemických laboratořích došlo ke zcela náhodnému objevu prakticky čehokoliv. V tomto našem případě, právě zmíněného materiálu EPP. Mimochodem pan profesor Hanz Maxdorf se snaží podpořit svou teorii spoustou nesmyslných teorií a zcela nevybíravě se zaštiťuje titulem. Zde je potřeba si říci, že tento titul získal na Muzikschule v Mnichově a studiu historie se věnuje velmi okrajově.
Při zkoumání materiálu EPP se nemusíme ovšem neustále vracet v čase. Naopak. Následující popis události, nám naznačuje, že je tento materiál využíván v současnosti v tom nejnáročnějším „průmyslu“ – kosmických letech. Je tedy zjevné, že se jedná i o materiál budoucnosti.
Sojuz TMA-13M.
Kosmická loď Sojuz TMA-13M nesená raketou Sojuz FG odstartovala z kosmodromu Bajkonur 28. května 2014 v 19:57:42 UTC. Po necelých šesti hodinách letu se 29. května v 01:44:04 UTC Sojuz automaticky spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), konkrétně se připojil ke stykovacímu uzlu modulu Rassvet. Poté posádka Sojuzu přešla na stanici a zapojila se do práce Expedice 40. Loď zůstala zaparkovaná u stanice. To je strohý popis jedné z mnoha misí, které nás již přestaly udivovat. Přesto je každá taková mise „dokonalý stroj“. Ne vždy ovšem vše probíhá podle plánů a tak tomu bylo i u tohoto letu. Posádku této lodě tvořili Maxim Surajev - velitel (Rusko), Gregory Wiseman - palubní inženýr 1 (USA) a Alexander Gerst palubní inženýr 2 (Německo). Známe ruské velitele a jejich řešení krizových situací, ale to ponechme stranou, stejně jako konkrétní událost. Daleko zajímavější je samotná zachycená rádiová korespondence mezi oběma palubními inženýry a řídícím střediskem….
Jako vždy začíná slovy (známe z filmů) Hjůstne, máme problém. Ale soustřeďme se na obsah. První palubní technik sděluje poněkud nervózním hlasem, že nemůže najít na stanici ISS jediný kousek EPP „there was no piece EPP” … v éteru nastává napjaté ticho ze strany řídícího střediska… Ve vysílači je slyšet vzdálená slova ruského velitele Surajeva nabízejícího vodku, jako řešení trapné mezinárodní situace. Druhý technik, Němec Alexander Gerst nedbá na protokol a ujede mu v mateřštině „es war kein Stück, Scheiße“ – s čímž si v řídím středisku nedokázali poradit a jeho poznámka byla vymazána. Ovšem díky našim kolegům radioamatérům, nakonec přeci jen byla možnost tento zvukový záznam analyzovat, a to i přes značnou nevoli úřadu NASA. Na této ukázce je vidět, jak EPP dokázalo ovlivnit dějiny, ale zřejmě je to tak kvalitní materiál, že bude ovlivňovat i budoucnost celého lidstva. K tomuto smělému tvrzení se můžeme přiklonit z jednoduchého důvodu. Je plno věcí, jevů, materiálů, objevů a událostí, kde můžeme skoro přesně určit a datovat éru „před“ a „po“. Jak bylo uvedeno, u EPP to nelze s jistotou říci. Dokonce se zdá, že EPP tady vždy bylo, je a bude.
Jsem přesvědčený, že jsem nade vší pochybnost prokázal starobylý původ materiálu EPP a to samo o sobě dokazuje jeho vhodnost použití v dnešní moderní době. Vždyť sama evoluce dokázala změnit nejen samotný živočišný druh, ale stejně tak dobře rozhodla o tom, že materiály a “věci“, které jsou překonány něčím novým, tak samy o sobě časem zaniknou. Že EPP tady máme už tak nějak od nepaměti a přetrvalo do dnešní moderní doby. Že si dokonce děláme nárok na objevení tohoto materiálu v dnešní moderní chemii. To nic nemění na tom, že je to materiál, který přetrval v různých modifikacích věky. Ani sama evoluce jej nesprovodila ze světa a s trochou nadsázky by se tedy dalo říci – co jednou vyrobíme z EPP, to je věčné.
A zde se můžeme přiklonit k tématu modelářství, leteckému pak zvláště. Vždyť všichni víme, jak křehká, nestálá a velice krátká je sama existence leteckého modelu. V rukou některých dokonce velmi krátká, skoro kratší než nejkratší. A tady nastupuje do hry EPP. Samozřejmě, kdo je hnidopich, může namítnout, že ani tento materiál nevydrží vše a bude vám to demonstrovat na kusu EPP vhozeného do kamen. Jistě bude mít pravdu, ale ruku na srdce – dokazuje to něco? No tak to prostě hoří. Ale rozumný modelář (což je trochu zavádějící termín a tak trochu protimluv) s novátorským přístupem, zkrátka sám a rád musí uznat, že nad tento materiál není. Alespoň tedy v tuto chvíli, a dokud nevynalezne někdo něco lepšího. A to jsem přesvědčený, že to zase bude nějaká modifikace a pouze vylepšenina EPP. Jsem daleko od tvrzení, že co je dokonalé, již nejde dál vylepšit. Ale tento materiál má k tomu nejblíže za celou historii lidstva.
Proto tedy, nebojte se toho – EPP je přítel. Stavějte z tohoto převratného materiálu a nenechte se odradit posměšky a ústrkem ze strany jiných. Teď už víte. Vy jste ti poučení, znalí věci a víte, proč jste pro stavbu zvolili právě EPP. Ti druzí… napadá mě věta opět z historie lidstva „blahoslaveni, chudí duchem“. Věřte, že posměškem na adresu EPP, oni sami neví, co dělají.
Ještě jednou se omlouvám, že jsem tuto problematiku skoro odbyl a jen letmo a ve stručnosti jsem se dotknul velikosti EPP.